Bomba v autobusu, unesená letadla nebo uvěznění v podzemní žaláři. Mluvíme o situacích, které jsou pro většinu lidí noční můrou či pomyslným strašákem ve skříni. Přesto stále roste počet lidí, jež si chtějí alespoň jednu takovou adrenalinovou situaci zažít. A jsou ochotni si zaplatit. Nemůžeme se divit tomu, že se únikové hry staly lákadlem také pro byznysmeny.

Únikové hry nejsou žádnou novinkou na trhu. Mluvíme o společenské zábavě, v rámci které se během časového limitu uniká simulovanému nebezpečí, jež se však v dané chvíli zdá tak skutečné! S rostoucím zájmem o tento typ zábavy rostou také zisky, které z “únikovek” plynou. Podle článku amerického deníku The New York Times se dotýkají přibližně 125 tisíc dolarů ročně, pokud se samozřejmě vyprodá většina víkendů roku.

Zábava, za kterou stojí hromada práce

Výsledný efekt, který hráči zažívají na vlastní kůži, je však už jen pomyslnou třešničkou na dortu. Za zábavou totiž stojí hromada práce. Mnozí podnikatelé označují únikové hry za “učení se novému řemeslu”. Nejen, že je poměrně těžké připravit hru, jež by byla lákadlem pro hráče a která by zvítězila v konkurenčním boji, ale také je poměrně těžké získat dostatek finančních prostředků na realizaci podnikatelského plánu.

Aby byla hra dostatečně atraktivní pro hráče různých věkových kategorií, často se nachází inspirace ve filmových snímcích nebo ve videohrách. Všechny ale spojuje hromadu hádanek a zapeklitých hlavolamů.

Kde se vzaly, tu se vzaly únikové hry

Dnes jsou únikové hry nejen dobrým byznysem, ale také hojně vyhledávanou zábavou. Nabízí se však otázka, odkud tento druh zábavy pochází? Své kořeny mají únikovky v dalekém Japonsku, ovšem k jejich rozvoji přišlo až ve Spojených státech a teprve v posledních letech jim stoupá popularita.

Jednou z nejúspěšnějších únikových her je Mission Escape Games, která ročně přiláká desítky tisíc návštěvníků. U nás jsou populární únikové hry ExitDoor Ostrava, jež nejsou hororového charakteru, což ocení předně rodiny s dětmi.